středa 25. dubna 2018

Kuksa

Když jsem předloni přičuchl k těm všem věcem s lesem spojených, zaujala mě tradiční finská nádobka zvaná kuksa. I my v Čechách a na Slovensku máme podobnou nádobku zvanou čerpák. To jsem ale zjistil až později. Inu pojal jsem touhu si takovouto nádobku taky vyrobit. Našel jsem pěkné kusy dřeva - pár bukových polínek a nádor z břízy, ze kterého se dělá kuksa tradičně a těšil se, jak budu dlabat. Prvotní inspiraci pro práci jsem čerpal u Lesní želvy.

Všechno dřevo mi popraskalo. Sušil jsem pod stříškou venku, ale stejně se to nepovedlo. Tak jsem se naštval a objednal mastňácky po netu hranolek lípy pro řezbáře. Koupit jsem musel i lžicový nůž, kterým jsem udělal většinu práce. Ze začátku jsem používal i pilku, ale pak už ne.

Práce s lžicovým nožem mě moc bavila, i když jsem měl zpočátku trochu křeče do rukou zvyklých jen na cvakání do klávesnice. To ale po chvíli přešlo. Každou chvilku jsem se trochu říznul, ale jen malinko. Dostal jsem do ruky pár grifů a tak jsme trávili některé zimní večery - já dlabal a Pája si četla.

na začátku

zátiší I



záiší II 

Na skosení hran a ubrání materiálu z vnějšku se ukázala nejlepší sekera. A to jak na sekání, tak na jemnější ubírání, kdy jsem s ní pracoval, jako s nožem. Občas jsem kuksu zvážil a měl radost, jak je lehčí a lehčí (nakonec po napuštění olejem byla zase těžší a těžší :-)

sekera koupená původně na led,
ale na kuksu byla taky skvělá 


Takhle nějak to u nás po večerech vypadalo. 




Po zimním dlabání přišlo na řadu šmirglování, což už byla horší práce, nicméně ještě tak do hrubosti 150 se to dalo dělat doma. Drobnější částečky dřeva už létaly vzduchem a sám jsem se vykázal s prací ven (nebo tajně brousil v koupelně - Pája blog nečte :-D ). Tahle část výrobního procesu byla psychicky náročná. Když se mi někde nepovedlo povrch určitou hrubostí správně vyhladit a zjistil jsem to třeba až po aplikaci dalších dvou hrubostí, musel jsem se vrátit k původní hrubosti šmirglu a celé to předělat. A to se mi stalo mockrát. Na fotce níže už má kuksa konečný tvar a čeká je ji jemnější a jemnější broušení. Test proveden s křupkami. :)




broušení dokončeno

Kuksa může sloužit jen na pití a většinou taky slouží. Ty bývají menší. Já ji ale chtěl i na jídlo a tak jsem rád, že jsem se nakonec dostal na objem 500 ml. No a tak jsem si udělal i lžičku. První pokus nevyšel kvůli kazům ve dřevě, ale i tak jsem první i druhý pokus zvládl za jediný den, což byla v porovnání s kuksou nádhera.

spolu před napouštěním olejem 

Dalším krokem bylo olejování. Dá se pracovat se lněným, ořechovým, olivovým, světlicovým a spoustou dalších olejů. Lněný jsem vyloučil pro zápach a pachuť a na základě rad a tipů na odborném fóru jsem se rozhodl pro světlicový (bodlákový) olej. Napouštěl jsem celkem asi 7x, ale ne každá část saje stejně. Na kratších hranách ústí léta a ta sají více.

první vsakovací fáze 

vsáknuto 

A tak pořád okola...

První zkouška v přírodě proběhla cestou na sraz Morčat a byla úspěšná. Kuksa nepraskla (jídlo bylo vařicí) a moc dobře se z ní jedlo. Dřevo se zahřálo tak, že trochu pálilo do ruky, ale to mi nevadilo. Příště budu prostě nandávat jídlo o chvilku později. Doma jsem pak zkoušel ještě kafe. Po každém použití jsem ji vypláchl vodou a vytřel ubrouskem, aby mi časem nezasmrádla.

Možná ještě vymyslím nějaký "přírodnější" provázek, zatím tam je paracord. Znovu bych do toho už asi nešel. Sice by se mi rozpustily náklady na nůž, šmirgly, prkýnka a olej (hodně mi ho zbylo) a dlabání mě bavilo, ale to nekonečné šmirglování je bez dílny prostě opruz. Ale jsem rád, že jsem do toho šel a naučil se i pár nových věcí (třeba broušení lžicových nožů).

první test 

druhý test 

A to je všechno. :-)

pondělí 23. dubna 2018

Kolobkovandr #6 - Sraz Morčat

Sraz Morčat? "Morčata" jsou, kdo by ještě nevěděl, koloběžky značky Morxes. Ale nejdříve něco málo k běhání. Běh do manželství se blíží, trasa se rýsuje, tak je třeba trochu běhat. Před 14 dny jsem byl za mamkou v Letohradu, kde jsem v rámci lovu kešek naběhal něco kolem 15 km. Sice byla každých cca 300 metrů keš, ale i tak jsem nohy druhý den cítil. Bylo tam hezky, vyběhl jsem po dešti a tak se mi krásně dýchalo a ani moc klíšťat po mně nelezlo.




řádění nad Rybnou nad Zdobnicí

Odpoledne jsem se byl projet na půjčené dětské koloběžce. Nebyla to moje velikost, ale unesla mě a záda to ocenila. Navečer jsme ještě viděli krásnou dvojitou duhu. Druhý den jsem se cestou domů ještě stavil v městských lesích Hradce Králové pro další zajímavou keš.

 Letohrad


Takže celkem čtyři poklady? :-) 

V neděli odpoledne jsem ještě vzal Páju do Lužek a asi se do nich zamilovala. :-) Jen na kraj na Vraní skály, ale bylo to prima.


Další víkend jsme jeli na výletní okruh kolem Kumburku a Bradlecké Lhoty. Zase nám vyšlo počasí, měli jsme bezva sváču a Kumburk se mi moc líbil (Pája už tam byla).




Bradlecká Lhota

Tady nejde zabloudit. :-) 








Kumburk

SRAZ MORČAT

Tom Possum, stavitel Morčat, měl bezva nápad nás, nadšené jezdce jím postavených strojů, sezvat na jedno místo. V plánu byla spanilá jízda z Hájů do Vraného, grilovačka a možná společný výlet. My s Patrikem vyrazili z Turnova v pátek dopoledne. Z Liberce by to bylo zbytečně daleko a Patrik byl natěžko poprvé a nemělo ho cenu ho hned zničit. Cesta nám pěkně ubíhala, dvakrát jsme se stavili na tekutý chléb, jednou v obchodě a sem tam jsem hledal poklady. :-) Stavili jsme se na zřícenině hradu Zvířetice a na zámku Stráňov. Zvířetice jsme vytlačili v pohodě, ale na Stráňov vedl dlouhý kopec a navíc po hlavní silnici. Ale kousek před koncem stoupání jsme objevili zkratku.



 Schody v Mnichově Hradišti
nám daly zabrat




Zvířetice

první


Stráňov 

Trochu nás zaskočila "kvalita" cyklotras z Mladé Boleslavi dále směrem na Brandýs. Ne, že by to po nich nešlo jet, ale bylo to pomalejší a občas i nebezpečné. Já jednou hodil tygra a Patrik si zapíchl do nohy asi 2 cm hřebík.


druhé 

Spali jsme kousek od koupaliště Lhota, kde jsme se po dojezdu umyli (na nuda pláži na naháče :-) a dali si pivo / kofolu. Přímo v areálu je stanování zakázáno, tak jsme si našli místo nedaleko v pěkném borovém lesíku. Patrik zkoušel hamaku, já se spolehl na osvědčenou klasiku - mini stan. Letní spacák bohatě stačil. Každý jsme se uvařili svoje jídlo, já pokřtil kuksu a šli jsme spát.




 Lhota



Ráno jsme vyrazili kolem osmé a zpočátku jsme jeli svižně. Ale pak to Patrikovi nějak nesedlo a když to začalo vypadat, že to na sraz nestihneme, poslal jsem ho se občerstvit se do večerky a jel ostatní zdržet. Na místo srazu jsem dorazil osm minut před plánovaným odjezdem, ale ten byl nakonec stejně o dost později. Patrik nakonec dorazil do Vraného vlakem. Jeli jsme po rovince po cyklostezce A2 (myslím). Ostatní cyklostezce říkali jinak. Ten pojem jsem neznal, ale je docela výstižný. :-) Cestou jsme se stavovali dvakrát na pivo a jednou na kafe. Poprvé jsem si pivo dal taky, k tomu kofolu a hranolky. Podruhé jsem se místo piva šel vykoupat do Vltavy a málem mě to odneslo zpět do Prahy a místo kafe jsem se na mobilu učil španělštinu, abych nepřerušil týdenní "streak".

žranice po stíhací jízdě na sraz

 
Moucha




kdesi u Prahy

Morče běží nebo leží. :-)


hodina španělštiny :-D

Morčata na útěku

Ve Vraném už jsem si ale pivko dal, trochu se najedl a než padla tma, udělali jsme si krátký výlet na místní kopec. Nahoře jsme se pokochali vyhlídkou, užili si dlouhého sjezdu a těšili se na večeři a oheň. Spát se dalo pod párty stanem, takže jsme byli ušetřeni rosy, které bylo požehnaně. Přitom u Lhoty ani kapka. Ale tady byla voda přeci jen blíž.

  



výstup



 

na Zvolské homoli



výlet po okolí

pivní morče :)

spaní

stavění stanu v sedmi lidech

Protože jsem toho moc nevypil, vzbudil jsem se brzy a stejně tak Patrik. Tak jsme rychle pobalili a vydali se na cestu do Prahy na vlak. Po obědě už jsme byli v Liberci a stihl jsem tak odpolední procházku s Pájou na Libereckou Výšinu. 

v Praze

mechanická busta Franze Kafky od Davida Černého


mapka