pondělí 22. ledna 2018

Žehrovský les

Tento týden jsem na koloběžku skoro nestoupl (kromě jedné výjimky), ale zato jsem byl dvakrát běhat. První běh vedl pod Ještěd, kde jsem chtěl najít kešku. Cesta to byla celkem namáhavá, ale nebylo tak mokro jako minule a tak to bylo celkem fajn. Bohužel byla ale keš zamrzlá pod starším sněhem a nebylo jak ji vydolovat. Musel jsem tedy běžet ještě pro jinou a tu jsem po chvíli hledání našel.

šťastný bežec :-)

Druhý běh, opět pro keš, byl do Jablonce. Nemít od Ježíška bezva bundu, asi se na to vykašlu, ale v té bundě si připadám bezpečně. Nejhorší futeř byla u jablonecké přehrady, ale to už jsem měl odloveno a jen jsem doběhl do Billy a na tramvaj. Poslední dobou jsem totiž závislý na makových mřížkách z Billy.

V pátek jsem jel odvézt kola nové koloběžky do servisu a nejlepší mi přišlo je naložit do brašen Morčete a pak se trochu projet. Na silnici ok, ale v tom rozsoleném sněhu to bylo na prd. Ale hoďku a půl to dalo a na provětrání dobrý. Průměrná rychlost byla 11 km/h. :-D

Morče ochutnává sníh

Navečer jsme měli sraz na nádraží a vyrazili jsme na tradiční noční přechod Jizerek z Hejnic do Liberce. Tentokrát bylo sice teplo, ale spousta nového sněhu, takže docela makačka a kdo nechtěl šlapat na magistrále do stopy (byli jsme jen dva), tak si máknul o to víc. Ještě, že jsem si vzal hole. Oproti loňsku nám trvala cesta o skoro hodinu déle a to mi přišlo, že jsme to docela hnali. Doma jsme byli kolem půlnoci. Uvažovali jsme o koupačce v Černé Nise, ale byla zamrzlá. :-D Zato jsme se tentokrát déle zdrželi v hospodě ve Ferdinandově, kde jsme si dali hranolky, pivo a gulášovku. Skoro nikdo všechno z toho. Já jako člen ITB jsem ta piva lupnul jako jediný dvě. :-)

V sobotu jsme byli s Pájou na krátkém výletě na Hamrštejnu. Bylo krásně a trochu mi vadilo, že se Pája chtěla ujmout psa, co pobíhal po Machníně. :-D Ale očividně byl dobře živený a vypadal spokojeně, tak opuštěný určitě nebyl.


Hamrštejn

V neděli jsme si udělali delší výlet do Českého Ráje, konkrétně do Žehrovského lesa. Už jsme poblíž jedno byli, ale v jiné části. Počasí nám zase přálo a za celý výlet jsme nepotkali ani živáčka. Tahle oblast je stranou od hlavních míst turistického ruchu a nejsou tu žádné hrady a zříceniny. Ale skály tu jsou krásné. Chtěl jsem Páje ukázat Starou forotu, což je menší skalní labyrint, kde se kdysi možná ukrývali nekatolíci nebo si tam vrchnost schovávala majetky. Ale abychom se k ní dostali bez náročného šplhání, museli jsme si trochu zajít. I zastávka na vydatnou svačinu byla, ale příště si raději chleby namažeme doma, lépe se pak po zastávce zahřejeme.

Opalujeme se. :-) 



skály a borovice 

prototyp nového oblečku

 Pája podpírá zeď Staré foroty. :)

na poslední zastávce na čaj a sušenky

trasa a křížkem označená Stará forota

středa 17. ledna 2018

Kikiriki po šesti letech

Uplynulo mnoho času od doby, kdy Machy ve svém příspěvku popsal "šílené" koupání spojené s během v lehkém oblečení za úplňku a při půstu. Tenkrát mi a asi i dalším lidem spadla čelist a říkal jsem si, že tohle je tedy pěkně mimo.

Jak šel čas, i já se dostal k otužování a tahle Machyho akce mi pořád vrtala hlavou. Od září 2017 jsem se začal sprchovat studenou vodou, od října se dvakrát týdně koupu v liberecké přehradě a paradoxně mi tenhle Machyho výkon přišel ještě šílenější. Na koupání jsem totiž chodil oblečený a po koupání a osušení se zase oblékl. Zlom přišel na semináři v Opavě, po kterém jsem se začal po koupání zahřívat během. A spoře oděn už jsem taky párkrát byl, tak to stačilo zkombinovat. :-)


Nebyla to přesná kopie Machyho akce, protože jsem nedržel půst a byl méně oblečen, ale i tak jsem s výsledkem spokojen. :-)

pondělí 15. ledna 2018

Výhledy, zvědavý kůň a první letošní opejkačka

V sobotu před výšlapem na Sněžku jsem vzal Kesi a vydali jsme se odlovit pár keší na Výhledy - kopec nad Horním Vítkovem. Ve stoupání jsem viděl nad námi "podezřelou" skupinku a opravdu, byli to kačeři z Osečné. Podezřelou proto, že když jsem se nenápadně snažil o odlov, tak na mě pořád koukali. :-) Moc se jim líbila Kesinka a tak jsme jim ukázali, jak pěkně přibíhá na zavolání a zapípání. Cestou zpět jsme pro změnu narazili na kamaráda s malou fenkou (asi Stafforda) - a ta Kesinu pěkně prohnala. :-)

kostel ve Vítkově


 podezřelá skupinka


 kačeři z Osečné


výhledy

altánek na vrcholu


štěněcí "teror" :-)

Večer jsem navštívil koloběžkářkou veselici, kterou pořádají Koloběžky Hodkovice a hlavními body bylo povídání s projekcí kluků, co jeli letošní Giro den před cyklisty a Dalibora Beneše, který projel na koloběžce velký kus Sibiře. Byl jsem tam na celé promítání, ale na tancovačku už jsem jel domů, abych se dobře vyspal před Sněžkou.

veselice

Ve čtvrtek po Sněžce mělo být krásně, ale nakonec nebylo. Ale i tak jsem jel pořádně projet nové přibližovadlo (místo Kostky), které blíže představím v samostatném příspěvku. Spojil jsem to s odlovem kešky a malým ohýnkem. Když už mi to hořelo, objevil se za stromem zvědavý kůň, který mi později připomněl somrující Kesinu. Dal jsem mu kus chleba a málem mi ukousl prsty, protože jsem nevěděl, že musím mít nataženou dlaň. :-) Cestou do Chrastavy se počasí zlepšilo. Chtěl jsem jet vlakem, abych využil výhody neplacení jízdného za skládací koloběžku, ale musel bych čekat hodinu a tak jsem dojel až domů. Čili kromě první vyjížďky do Decathlonu pro košík, blikačku a zvonek byla tohle první delší tůra spojená se křtem. :-)

modro a slunečno :) 

MIBO Mastr 

výhled na Chrastavu 

 křest ořechovým Magistrem :-)

 bezva skládací krabička
(z Orionu)

zvědavý kůň
  
složená krabička 

čumič 

selfie s čumičem :-D

V sobotu mě zase vytáhli Hepíci na kešky. Šel bych asi i tak, ale takhle jsme spojili síly a šlo nám to pěkně od ruky. Jeli jsme do Hradčanských stěn. První keš nám dala zabrat, ale nakonec jsme ji našli i s její strážkyní - malou koalou. :-) Den předtím jsem upekl zajímavou buchtu. Měla to být taková pěkná mramorovaná buchta, ale byla to spíš taková hutná směs na výkrm hus na játra. :-) Ale Páje i mě to chutnalo, takže dobrý.

koala 


moje buchta chutná :-)



převis pod Hradčanskou vyhlídkou

Hradčanská vyhlídka 

Marfuša :-D

Hepka + Hepík 

les 

Hepka se dřevem

V Psím kostele jsme si udělali ohýnek, ale jak bylo všechno mokré, moc nám to nešlo. Tedy za pomoci PePa už jsem to jakž takž rozdělal a citlivě rozfoukával a v tom přiběhla Hepka s papírovým táckem a celé mi to sfoukla. Ale ohýnek nakonec byl. :-) Potom už jsme pomalu mířili k autu. Zabrat nám dala zase poslední keš na vyhlídce u Tvarožníku.


Pečeme.

výstup na poslední keš

pondělí 8. ledna 2018

Sněžka

Na Sněžce jsem dlouho nebyl a ani jsem ještě před měsícem nevěděl jistě, jestli se na tuhle otužileckou výpravu vydám. Ale pak jsem si řekl, že to zkusím a přihlásil se. Přes prvotní zmatky s domlouváním míst v autě (jel jsem naším) se nás sešla bezva parta pěti lidí a cesta do Pece pod Sněžkou rychle ubíhala. Výšlap pořádal Jirka Uhlíř - lektor Wim Hof Method kurzu, na kterém jsem byl v Opavě. Z Liberce jsme jeli tři otužilci - já, Vašek a Jirka a dva nadšenci - Láďa a Vlasta. V Peci na místě srazu jsme zjistili, že je z Liberce i Aleš, takže jsme byli silně zastoupeni.

Jde se na to!

Odchod měl být v devět hodin od Infocentra Turista a opravdu se vyšlo na čas. V 9:05 už jsme mírně stoupali parkovištěm po zelené směrem na Růžovou horu. Původně byla v plánu trasa Obřím dolem, ten byl ale kvůli nebezpečí lavin zavřený. Cesta vedla zpočátku hodně do kopce lesem a to nebyla zima nikomu. Sníh byl ušlapaný a několika lidem se to klouzalo. Mně vůbec a tak jsem půjčil hůlky Lucce z Broumova. A další výhoda holin - nesl jsem v nich mobil. Byl po ruce, věděl jsem o něm, ale nepřekážel mi.

ještě po silnici

a v lese

naše banda (necelá)

růže mezi trním

Byl hic, tak jsem si upravil čepici.

výhledy nic moc

Я в порядке

Když jsme vyšli z lesa a došli k Děčínské boudě, pořídili jsme hromadné foto a pokračovali dál. Profil se trochu narovnal a tolik jsme se nepotili, ale pořád to bylo mezi stromy a tedy bez nepříjemného větru. Cesta na větru nás čekala až za Růžovou horou, kde je oblast "krkonošské tundry" a přestože tam sem tam nějaký strom stojí, už pěkně foukalo a trochu padal sníh. Ale pořád se mi šlo dobře, cestou jsme si povídali a fotili.

Vycházíme z lesa

Děčínská bouda

moje cesta :-)

a příbytek

na Růžové hoře

krkonošská tundra

Sněžka na dohled

Zima na ruce mi začala být až v posledním, nejprudším úseku, kde jsem si říkal, že by se mi hodily na zahřátí vršku těla hůlky. Ale Lucka byla kdesi vzadu a při čekání bych zmrzl. Tak jsem nasadil lehké rukavice a šlo se mi zase parádně. Chlad jsem cítil, ale zima mi nebyla a navíc nám mráz pořídil pěkné zimní maskování. :-) Při výstupu mohla být teplota kolem nuly, ale tady v kombinaci s větrem byla jistojistě pod nulou. Nahoře jsme čekali na ostatní, zahřívali se a fotili s turisty. Mimo jiné jsem se chtěl zahřát stojkou, ale jak jsem měl ztuhlé ruce bez citu, napoprvé se mi nepovedla a odřel jsem si o zmrzlý sníh záda. :-D Druhý pokus už byl povedený.

bílá tma

zimní maskování

na vrcholu (s Vaškem)

zahřívání :-D

zima, ale sranda

společné foto

Když jsme byli všichni a vyfotili se, šli jsme se zahřát, obléci a občerstvit do Poštovny. Tam jsme byli docela dlouho, protože hodně lidí začlo klepat kosu až v teple (obvyklý jev). Já si dal hrachovku a čokoládu a k tomu kafe.

hrachovka v Poštovně

Lucka z Broumova, Jirka z Opavy a Aleš z Liberce

Cestou dolů (část lidí byla pořád do půl těla) jsme se stavili na Děčínské boudě na gáblík (já čaj) a pak už to byl kousek na parkoviště v Peci. Jako člen ITB jsem si chtěl dát pivo, ale to bych už nevypotil a jako řidič vezoucí čtyři lidi jsem nechtěl mít ani setinu promile. Jen jsem někomu dvakrát upil. :-) Akce to byla opravdu povedená, otestoval jsem beranici od Ježíška (kulich je na koupání a beranice na výšlapy) a zase o trochu posunul své hranice. Ale osobně si myslím, že by to zvládl každý zdravý člověk. Stejně jako třeba chůze po uhlících je to hlavně v hlavě. Po uhlících jsem sle nešel, tak je to možná jinak. Všechno to dělám pro zdraví a až jarní sezóna viróz ukáže, jestli to mělo smysl.  

 chtělo by to saně

čaj v Děčínské boudě

medvěd :-) 

teploty a rychlost větru plus mínus pro archiv