neděle 6. listopadu 2016

Víkend na Jizerce

Chtěl jsem udělat Páje radost pobytem na chatě Hvězda v Broumově. Ale ani opakované e-mailové dotazy a pokusy se tam dovolit nebyly úspěšné, tak jsme zvolili plán B. A tím byla Jizerka. Pro pobyt jsme zvolili prodloužený víkend a v chatě Pod bukovcem jsme si ubytování zamluvili v době, kdy mělo podle předpovědi ty tři dny pršet. Ale jak se říká: "Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko." Nakonec to tak špatné nebylo. Pája měla skvělý nápad vzít s sebou notebook na filmy. Přijeli jsme v pátek odpoledne, ubytovali se a šli na krátkou procházku po místním rašeliništi. To ještě pršelo, chvílemi mžilo či poprchávalo. :-)

začátek páteční procházky

pusto před Panským domem

Pája s deštníkem :-D

mlha na blatech

a výhled z tepla pokoje

Předpověď na sobotu slibovala dopoledne bez deště. Naplánovali jsme si tedy klasický výlet na Pytlácké kameny. Ono jinam není moc kam jít, pokud nechcete po asfaltu a nebo na Bukovec. :) Opravdu skoro nepršelo, ale docela foukalo. Kousek za Pytláckými kameny jsme to vzali doleva kolem Hennrichova kříže a po cca 1,5 km jsme byli na asfaltce vedoucí do Jizerky.

začátek sobotní procházky 

Jizerka 


Pája překonává bahenní stezku :-)

výhled z Pytláckých kamenů

cesta ke kříži 



Když jsme došli do Jizerky, měl jsem spočítané souřadnice jedné kešky, tak jsme si ještě pár set metrů zašli a našel jsem ji. A díky tomu máme pěknou fotku s Bukovcem. Na ten jsme se nějak nedostali, ale holky (Lea, Renata a Sára) tam byly za nás. :-) S holkama jsem pak chvilku pokecal a pak jsme se chvíli váleli v posteli (už jenom s Pájou :-D). Navečer jsme se ještě šli projít kousek do Jizerky, jestli nemají někde něco dobrého, ale všude už bylo zavřeno.

s Bukovcem  

V neděli jsme tomu moc nedali a šli jen malé kolečko kolem Bukovce, přes Karlovský most a přes Jizerku zpět do chaty. Tam jsem si dali malé občerstvení a vydali se domů. Žádná velká turistika to tedy nebyla, ale to nám nevadilo.

z Karlovského mostu

Jizera

Ve úterý jsem měl velké oči a naplánoval jsem si výlet na Kozákov. Ale nějak mě bolely nohy z posilky a nejelo to a tak jsem dojel jen na Černou Studnici a pak zpět domů. Cestou jsem se ještě stavil u mamky na veganském bramboráku s čínou a tak oslavil mezinárodní den veganství. :-)

ve stoupání do Jablonce 

Černá Studnice - tady už mi nenalejou :-)

Nedávno jsem si koupil časopis o přežití kvůli článku o blackoutu a trochu mě to chytlo a tak jsem upletl Páje náramek z paracordu (padáková šňůra). Má v něm 2+2 metry a ten zelený má nosnost 250 kg. Tak kdyby byla zombie apokalypsa, může slanit k sousedům. :-D

náramek pro Páju

Další výlet na koloběžce jsem podnikl v sobotu. Zase jsem si vzal do boční brašny suché oblečení a navíc plechovku piva, malou termosku s kafem, jedno tofu, nějaké sušenky a přesnídávky v sáčku. Vlakem jsem se zase přiblížil do Křižan a prvních několik kilometrů jsem jel pořád z kopce. Pak spíš rovina, ale bylo krásně. Slunce a foukalo jen málo. Z Křižan jsem to vzal přes Stráž pod Ralskem, Zákupy a Pihel do Cvikova a tam už docela pršelo, ale po hlavní silnici jsem jet nechtěl a tak jsem ji objel po cyklostezce přes Mařenice. Kus za městem Zákupy je jedna stromová keš, ale z popisu nebylo jasné, jak je vysoko. Tak jsem se na ni byl podívat a vysoko byla tedy dost. :-) Tak možná někdy příště. U další keše jsem potkal skupinu kolegů kačerů, tak jsme prohodili pár slov, ale byli takoví plaší. :)

Dubnice

kolega

Tlustec 

 dýně v Kamenici

Ovčácká kaplička

U Nového Boru jsem navštívil pověstmi opředený Čertův mlýn. Keš jsem tam sice nenašel, ale místo to bylo moc hezké. Za Novým Borem jsem odbočil do lesa a po chvíli jsem byl u Havraních skal. Tam jsem potkal sympatickou skupinku domorodců, které jsem požádal o fotku a děti trvaly na tom, že mi udělají i fotku, jak jedu. :-) Zanedlouho jsem dojel do Radvance, místa startu a cíle Lužických sedmistovek. Tam jsem si zavzpomínal a naplánoval další cestu. Nebylo moc možností a vybral jsem si prudkou, ale kratší cestu Údolím samoty. Prudká byla tak, že jsem musel koloběžku nést a potřeboval jsem několik zastávek. Do Cvikova to bylo to by kamenem dohodil a pak už zmíněný "obchvat". Pršelo pořád a do toho ještě kopce a tak přišel vhod zbytek kafe a další sušenky.

Čertův mlýn 

Havraní skály

Jedůůů.

svačinka

Čertova a Panenská skála

nad Údolím samoty

v Jablonném v Podještědí

na nádraží

z nádražní knihovničky :-)

Možná si příště naplánuju cestu s trochu lepším profilem. Kopce na začátek a rovinku na konec. :-D


2 komentáře:

  1. :).. Jooooo .. Pytlacke kameny:). jeste ted si vzpominam, jak MM zadonil, abychom si udelali malou odbocku.. Ale nutno rici, ze to stalo za to. Musim priznat, ze diky VS me Jizerky, jejich raseliniste, berou za srdce. Moc se mi libi ta atmosfera.. obzvlast, kdyz je k tomu nasledne jeste utulne ubytovani, nejmilejsi:) spolecnice.. To verim, ze to bylo skvele!
    Mam v planu -- tedy az se mi usadi uceni.. Retro vikend:). vzit moji nejmilejsi do Jizerek a prenocovat na Jestedu!:)
    MSF! Diky za tipy.. At nam to beha! 12:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To můžu jen doporučit. A chtěli jsme i na Ruský kříž (utopení vojáci na koních), ale bylo to daleko. :-)

      Vymazat