úterý 22. října 2013

Dresden marathon 2013

Osobák na maraton jsem měl do neděle 3:15:50 a shodou okolností taky z Drážďan (2011). Letos na jaře jsem běžel v Bratislavě, ale v zimě jsem toho moc nenatrénoval a tak to na osobák nebylo. Začátkem tohoto roku jsem si stanovil cíl na podzim v podobě maratonu pod tři hodiny. Jarní desítky nic moc, za osobákem jsem zaostával o pár desítek sekund, ale do podzimu bylo daleko. Po desítkách, kde mě hodně lidí předbíhalo do mírných kopečků jsem se rozhodl zapracovat na kopcích, trochu jsem to přehnal a výsledkem byl bolavý kotník, se kterým se dalo jen klusat po měkkém a k tomu se přidalo zablokované SI spojení. Ztrácel jsem naději, že ty tři hodiny letos padnou.

Ale pak, po volném pobíhání po lese v rámci kotníkové rekonvalescence a bez nějakého speciálního tréninku jsem docela slušně zaběhl Žebráckou pětadvacítku (s pomocí chilli papriček :) a v září potom urval 8. místo v kategorii na Baroko půlmaratonu. Tak jsem vytáhl flintu ze žita a za pomoci trenéra se začal připravovat na maraton. Během toho tréninku se mi sice stýskalo po běhání v lese, ale zase jsem měl radost z porovnání časů a tepů tréninků na dráze s předchozími lety, konkrétně z doby před minulými Drážďany. Mám pocit, že mi možná chyběly běhy nad 30 kilometrů, ale pár jsem jich běžel na jaře a tak jsem doufal, že tam něco zůstalo. Celková kilometráž za poslední měsíce byla taky uspokojivá (červenec 254, srpen 330 a září 360 km). Solidně jsem odběhl Plzeňský půlmaratón a v duchu doufal, že bude fungovat přepočet času na maratón.

Předmaratónský týden byl ve znamení volných klusů a jednoho rychlejšího tréninku na dráze. I přes ty krátké klusy se mi podařilo jakž takž udržet závodní váhu a na poslední chvíli jsem ještě blbnul s lehčími botami. Ale nakonec jsem běžel v nových botách osvědčeného modelu.

Do Drážďan jsem jel až v den závodu a v pohodě všechno stíhal. K ladicímu tréninku jsem přidal poslední dny tuny těstovin a litry tekutin a tak jsem se hrozně divil, když jsem v den závodu nepotřeboval na tu větší stranu. Prezence proběhla hladce, nákup vytoužených magnetků na číslo taktéž a jen sraz s Oslíkem úplně nevyšel. Nakonec jsme se našli, ale těsně před tím jsem musel poslechnout volání přírody a jelikož před toi-toikami byly dlouhé fronty, musel jsem vzít zavděk shlukem keřů. Utírání javorovými listy je mým denním chlebem a tak jsem to všechno zvládl bez ztráty kytičky (i když mi to přišlo trochu blbý). Ještě jsem potkal českou skupinku z DM, která mi přála hodně štěstí pod ty tři hodiny.
S Martinem a trenérem jsme se domluvili, že to rozběhneme po 4:13 min/km (= půlmaratón za 1:29), pokusíme se to udržet do 30. km a pak se uvidí. Jenže jsme ještě před startem zjistili, že zatímco on startuje z koridiru A, já až z koridoru C. Při registraci někdy v září jsem si totiž na čas pod tři hodiny nevěřil a v registraci uvedl plánovaný čas 3:05 nebo tak nějak. Tak jsem si zamaskoval koridor na čísle magnetkem a vloudil se do koridoru B, skoro úplně dopředu. :-D

Těsně před startem bylo ohraničení koridorů odstraněno, ale dopředu se moc dostat nedalo. Ale i tak byl první kilák za 4:03, takže jsem velké znevýhodění nepocítil. Poprvé jsem běžel maratón bez tepáku. Už prostě tak nějak poznám, kdy to je přes čáru a zvolním. Tempo jsem si držel skoro přesně stanovených 4:13, ale malou rezervičku jsem si udržoval. Martina jsem nikde neviděl a přiznám se, že jsem ho ani nehledal, protože v tom davu by to bylo hledání jehly v kupce sena. Čekal jsem, že je někde přede mnou a že ho časem doběhnu. Celé první kolo byla spíš taková kochačka s občasnou kontrolou tempa a zpomalením. Dvakrát jsem měl banán, jednou svůj gel, jednou ionťák s vodou a asi 2x samotnou vodu. A ke konci i tři solné tablety. Počasí bylo krásné, tj. na kochání ideální. :) Na půlce jsem byl v čase 1:28:39, tj. 20 vteřin k dobru v porovnání s plánem.

 první kolo na břehu Labe




fotky z marathon-photos.com

Začátek druhého kola byl taky v pohodě, ale už bylo méně možností běžet s někým a střídat se proti větru. Ten sice nefoukal všude, ale na pár místech (hlavně mosty) ano a skupinka by se hodila. Na břehu Labe jsem doběhl jednu skupinku, chvíli se vezl a pak jim větou „I go against wind.“ oznámil, že jdu dopředu. Tam jsem byl skoro celou cestu po břehu a hlídal tempo. Pak mě vystřídal běžec s obřími sluchátky a chvíli poté následovala odbočka doprava. Po chvíli se to trochu rozthalo a bylo po skupince. Někde kolem 26. kilometru jsem potkal v protisměru Martina a Pavla Novotného. Bylo fajn vidět známé tváře.

Dobře se mi běželo do cca 32. kilometru. Ne nebyla žádná zeď, ale prostě mě začaly brát křeče do nohou. tedy ne křeče, ale takové náznaky a chvilkové tuhnutí svalů, které moc nebolelo. To až později. Na střídačku přední a zadní strana stehen, párkrát lýtka a tak porůznu. Poslal jsem tam další tři solné tablety a začal pít colu s vodou - spásu triatlonistů. :) Ale moc to nezabíralo. Podle trenéra za to mohla absence speciálního běžeckého posilování. No tak příště. :)

Od 35. kilometru už jsem se opravdu trápil. Zatím vršek (plíce a tak) dobrý, ale na 37. už mě i píchalo a snažil jsem se to prodýchávat a nezpomalovat, ale přesto jsem trochu zpomaloval. Pak už víc a být to delší, tak tam umřu. :) Pořád jsem ale propočítával, že bych to pod ty tři mohl stihnout. Neměl jsem na Garminu vteřiny, tak jsem přemlouval ukazatele minut, aby tak rychle nepřeskakoval.

Poslední 3 km už byl očistec. Nohy tuhý a mlel jsem z posledního. "Výběh" mostu na 41. km jsem sice očekával, ale stejně mě překvapilo, jak blbě se do toho "kopce" po kostkách běží. Taky jsem si pamatoval z předloňska, že mě čeká ještě motanice do cíle. Hnal jsem to co to šlo, ale stejně jsem to nestihl. V cíli jsem byl v čase 3:00:46. Pětky byly: 4:11, 4:11, 4:13, 4:11, 4:13, 4:12, 4:14, 4:30, 4:31 (dvojka)
 
Ale ani mě ten čas nemrzí, protože jsem nezanedbal výživu před závodem, zasolení, měl jsem minimum oblečení a prostě jsem udělal všechno pro to, aby to klaplo. A když se podívám zpátky na patálie s kotníkem, tak je to čas z říše snů. Jako jo, 2:59:58 by bylo lepší, ale i takhle jsem moc spokojený. Navíc, když srovnám časy obou půlek: 1:28:39 a 1:32:07, tak je vidět, že zpomalení bylo malé.

V cíli nešlo vyklusat, tak jsem si jen vzal nealko pivo, mazanec a sedl si na chodník. Pak mě začaly brát křeče, tak jsem si na něj lehl. Svítilo sluníčko a bylo krásně teplo. Po asi deseti minutách jsem si šel pro věci, osprchovat se a na vlak. Zase mě bolelo levé rameno, asi z toho, jak je během závodu ve skoro stejné poloze. Stejně bolelo i předloni. Ale záda v pohodě. :) Ve sprchách jsem tehdy nebyl a tak mě překvapila připravená mejdlíčka. To bylo milé.
 
Výsledný čas stačil na 75. místo ze všech 1167 mužů a na 16. místo ze 149 v kategorii mužů do 35 let.

medaile (+ GIMP)

A moc děkuji všem, co mi ke konci fandili. Bohužel už nebyly síly na reakci. Hudebníkům podél trati jsem ze začátku i mával, pak se jen usmíval a pak už taky nic. :)

ladicí týden

18 komentářů:

  1. super výkon, blahopřeju. Proč má ta medaile mešitu na sobě?

    OdpovědětVymazat
  2. Davide, malá škoda těch 48 vteřin, ale je to parádní čas. Gratuluju. Martin Mastný.

    OdpovědětVymazat
  3. No pěkně takhle na podzim. Aspoň je tady stále motivace na mačkání se příští sezonu. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mačkání mě právě už nebaví. :) Budu si pobíhat, pak trochu poladím a dám to pod tři stejně. :)

      Vymazat
  4. No vida, máš prostor na stahování času ;o))) Běžel jsi skvěle, gratuluji ti.

    OdpovědětVymazat
  5. pěkny gratulace ale příští rok mákneš a to smetí za tou trojkou si opravíš :)) Jasný ?
    Říká se PROVEDU :))))))

    OdpovědětVymazat
  6. Gratulace veliká. Taková sezóna oničem a pak to takhle pěkně dáš :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Podle mě naprosto super výkon a výsledek. Příležitosti na lepší čas ještě budou. Gratulace!

    OdpovědětVymazat
  8. Napriklad ja si tech par vterin nad 3h cenim.. je videt, ze David neni troskar.. WTF! Co na tom zalezi.. nadherny cas, velke zlepseni.. Je dobre, ze si toho vazis a dokazes se z toho radovat..
    At ti to beha.. zkus se vykaslat na ty vteriny.. a objevit/udrzet tu radost..
    At se dari! 12:)

    OdpovědětVymazat
  9. Davide , gratuluji, krásný čas. Je vidět, že jsi si to užil :-)
    Marcela

    OdpovědětVymazat
  10. Kdyz jsem vysledek videl v nedeli, rikal jsem si, takovej kousek, fakt skoda ze vytuhnul :-) Je videt, ze kdyz si se soustredil, tak bezecka forma vylitla nahoru fakt pekne. Ja vim, ze kazdej jsme hodne jinej a vidime to dost jinak, proto jsem dost zvedavej jak ze "slunickovyho" behani s usmevem ten SUB3 das ;-) Ne ze bych ti ho nepral, to ani nahodou, ale znam par lidi co se zasekli tesne nad nebo si tu nechut mackat se omlouvaji tim "uzivanim si to".. Tak hodne stesti at uz budes delat cokoli ;-)
    Z.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky názor. :)

      Já to vidím spíš tak, že to "jalový" běhání během rekonvalescence s kotníkem mi dalo slušný základ, který jsme pak s Michalem patřičně dobrousili. Ale i bez toho broušení dopadl Žebrák a Baroko dobře, takže to s tím sluníčkovým běháním tak špatný nebude.:D A pokud bych chtěl běžet zase za rok něco sub 3, tak budu chvíli předtím ladit. Ne, že bych si myslel, že by to bez toho nešlo, ale přijde mi, že po vyladění se člověk míň trápí při závodě.

      Vymazat
  11. Hele, ja to nemyslel se slunickovym behanim nijak extra spatne, porad lepsi to, nez moje momentalne deletrvajici zadny behani... Ja chtel jen rict, ze co se tyce maratonu, tak podle me nestaci jen vyladit ze slusnyho objemu. Pokud chci bezet na hranici svych moznosti, musim tomu prizpusobit i dlouhodobejsi trenink. Treba u me to znamenalo i objem, resp. delsi vikendovy behy nebehat pro radost, ale podle nejakyho smyslu, i kdyz to proste nebylo prijemny a dost casto to bolelo :-) Z.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já vím, jen jsem tě chtěl trochu popíchnout. :) V tomhle se názorově rozcházíme a je to asi proto, že znám osobně dost ultráků, co běhají maraton pod tři a žádný maratonský trénink ani ladění nedělají. Mají prostě takový objem, že to dají i tak.

      Já takový objem sice nemám, ale je mi to pobíhání po lese a pak případně vyladění bližší, než trápení se kvůli pár minutkám. Z toho už jsem tak nějak vyrostl. Chystám se na tohle téma napsat příspěvek, ale nemám teď čas a chci, aby to mělo hlavu a patu. :)

      Vymazat
  12. Kdy si to rozdate s 12Honzou? Pristi rok ve Stromovce?
    Blahopreju!

    OdpovědětVymazat
  13. Ještě jedna velká gratulace! Sub3 bude, jakmile o to budeš stát, o tom nepochybuju. Už tohle je neskutečný čas! Prostě jednou Náčelník, vždycky Náčelník ;-)

    OdpovědětVymazat